Vyrazil jsem pracovně a pak i výletně do Ústí nad Labem aka Desire City, města, kde se míchá nízký s vysokym. Tak třeba labský nábřeží a Vysoký Ostrý tu dělí přes 400 výškovejch metrů. A taky na naučný ceduli u něj píšou, že se tu střídaj skoro vedle sebe chemičky a divoká příroda. Ještě ve mně doznívá krása toho výhledu na zákruty Labe a České Středohoří a najednou, na docela nepřístupným místě, před sebou zahlídnu za ohybem cesty odlesk nablejskaného eSÚVéčka.
„Přírodovědci?“, říkám si. A po pár dalších krocích jen nevěřícně koukám, že před ním stojí úplně nahej pár šedesátníků. Ujdu pár dalších metrů a přicházím na to, proč si mě nevšímaj – upřeně koukaj do objektivu foťáku na stativu kousek před nimi.
Jsem už skoro u nich, když paní najednou zapiští: „Ježiš, tam někdo jde“ a třemi rychlými skoky mizí dovnitř auta a balí se do deky. Jen ten chlápek, asi si vědom svýho prémiovýho vybavení, jen procedí přes zuby „Dobrej“ a dál nezaujatě ladí samospoušť svýho aparátu…