Vlaky jezdím rád mimo jiné proto, že jejich paluby jsou jako divadelní prkna. Vyhlížím herce a vyhlížím příběhy. A tentokrát to bylo Národní divadlo.
V Klatovech za mnou přisedl starší pán. Ještě jsem něco dodělával do práce a měl jsem na uších sluchátka. Koukl na mě a uznal, že si asi nepopovídá a za chvíli už podřimoval. Zaklapl jsem notebook a začal se převlíkat na výlet.
On se vzbudil, kouká na mě a říká: „Jedete na Hojsovku“. „Ano, jedu se tu trochu vyvětrat,“ odpověděl jsem a on mi začal vyprávět, že má chatu v divočině a jeho parťáci jsou jeleni, rysi a vlci a za svitu petrolejky sepisuje příběhy ze Šumavy. Hned mě zaujal a já jsem si jen posteskl, že už musím vystupovat. Srdečně jsem se rozloučil a vydal se na výšlap.
O tři hodiny později, vyvětraný a pokochaný přírodou, čekám na zastávce od dvě stanice dále. V hlavě mám plán, co bych chtěl ještě zvládnout udělat. Přijíždí vlak a hned z prvního okýnka na mě někdo mává. Je to on. S úsměvem se vydávám na jeho sedačku, on se taky culí a říká „Výborně, pokecáme“.
Nepatřím mezi ty zrovna málomluvné, ale tsunami mluveného slova se mi podařilo za celou cestu do Plzně přerušit sotva dvěma větami. Jedna historka střídala druhou, o vlčí smečce, ochočené veverce ale taky odsunu, poválečných časech a šumavských legendách.
A pak vytáhl trumfové eso: „Chtěl bych, aby v těch knížkách byla pravda a tak tam potřebuju i ty temné příběhy. Ty mi ale nikdo nechce říct. Tak občas musím se starousedlíkama na pivo a oni se po tom čtvrtém pátém rozpovídají. Jenže pak už je noc, hospoda zavírá a já se takhle pozdě nedostanu domů. Naštěstí hospodská je rozvedená, vezme mě k sobě nahoru. A i když je o 33 let mladší, já mám testosteronu jak mladík, tak se pak ještě hezky pomilujeme. A to pak ráno sypu z rukávu jednu povídku za druhou….“
Pavel Ovesný je jméno mé. Na volné noze podnikám přes 20 let. Spojuju dovednosti a znalosti webového tvůrce, obsahového marketéra i podnikatelského poradce. Pořádám kurzy o podnikání, mastermindová setkání a nabízím také celodenní konzultaci v přírodě Lesa Pán. Založil jsem také web o rostlinné stravě Vegmania.cz.