Paluby vagónů jsou divadelní prkna. V následujících řádcích najdete vtipné příběhy i melancholické historky z vlakových palub a nádraží nebo krátké "štěky" nápisů, hlášení a hlášek.
Vlaky jezdím rád mimo jiné proto, že jejich paluby jsou jako divadelní prkna. Vyhlížím herce a vyhlížím příběhy. A tentokrát to bylo Národní divadlo.
...
celý článek »
Ráno Rychleby, odpoledne Lužické hory. Zní vám jet na jeden zátah z nejsevernějšího moravského výběžku na Šluknovsko, ano, do nejsevernějšího českého výběžku, jako tortura? Ale já se po popovodňovém půstu potřeboval nabažit další maratónskou jízdou.
...
celý článek »
Na Zelené hoře u rozhledny pojmenované podle věhlasně nesmlouvavého německého kancléře Otto von Bismarcka mi mladý vlčák div neukousne končetiny, protože si myslí, že mi rukavice voní od klobásy. Ale to je jenom prémiové aroma výběrové tofu paštiky Patifu, milý brachu.
...
celý článek »
Nová fasáda mého zatepleného domu už svítí do okolí a okolo něj jsem vysázel prvních 200 mladých buků na živý plot. Za splnění svého "oprav dom, zasaď strom" jsem si pod stromeček nadělil v pořadí už šestou roční jízdenku ČD. Tři měsíce bez vlaku je, věřte nebo ne, ...
celý článek »
Se zvyšující se úrovní cestovaní stoupá i úroveň nápisů na záchodcích. K nerovnici "rozumná, zodpovědná < svá" frekventantky seberozvojového kurzu z rychlíku Jeseník - Brno jen podvratně dodávám léty prověřené heslo "méně znamená někdy více".
Při návštěvě Bruntálu si jen stěží najdeš jiný objekt pro reprezentační foto, než tuhle spektakulární architektonickou hipsteřinu. Sice pod tohohle střešního "vorvaně" v případě jiného, než kolmého deště, prší, a pokud napadne metr sněhu (což v Bruntále není tak ...
celý článek »
"Můžete se přitisknout!" Překvapilo mě to. V tom okamžiku jsem atraktivitou totiž zrovna nezářil: rozcuchané vlasy zpod čepice, ještě rudé tváře od dlouhého běhu a moje teplá a pohodlná chlupatá mikina, které přezdívám "Bizoní kůže", ještě před půl hodinou plná ...
celý článek »
Po delší době jsem vyrazil na vlakový výlet - nakonec to vyšlo improvizovaně do okolí Chebu. Dorazil jsem zpátky na nádraží a stály tam dva vlaky do Prahy. Každý na opačnou stranu.
...
celý článek »
Nečmárej na vlaky a radši založ kapelu! U nás pěstujeme soudružskou tykačku aneb květinová alternativa v marketingové komunikaci národního dopravce
Zachmuřené dny je příjemnější trávit s horkým čajem někde v teple. Anebo taky ve vlaku. Přivstal jsem si, uvařil si do krabičky oběd a termosku ceylonského "magoráku" a vyrazil naplnit moje motto: "Zažij něco nevšedního ve zdánlivě obyčejném dni" na okružní jízdě podél ...
celý článek »
Vyrazil jsem pracovně a pak i výletně do Ústí nad Labem aka Desire City, města, kde se míchá nízký s vysokym. Tak třeba labský nábřeží a Vysoký Ostrý tu dělí přes 400 výškovejch metrů. A taky na naučný ceduli u něj píšou, že se tu střídaj skoro vedle sebe chemičky a ...
celý článek »
Vlakem do Brna to bude jako vždy veselý: naproti sedí tři polský třicítky, vyblejskli si společný selfíčko a vytasili plechovkový Braníky (v 9 ráno!). A třetí ještě po něčem šmátrá v tašce. "Czego szukasz? Wódke?"
Dneska je to i ve vlacích samá elektronika. A ta bohužel ne vždy funguje a z návštěvy vlakových záchodků se tak může stát div ne trauma.
...
celý článek »
Přistoupil jsem do vlaku z Varšavy, zapnul počítač a na výběr jsou dvě wifiny - CDWIFI nebo "JEBAĆ PiS i PUTINA". Mám dilema - která asi bude mít lepší signál?
Dneska mi šla vyloženě karta: štědrý nákup ve zdravé výživě + špatně dovřený batoh + dobíhání vlaku od metra = velký třesk v podchodu na hlavním nádraží. Někteří spoluobčané tak prožili své "poprvé" s tahini pastou ... a to na podrážce svých bot. "Co to k***a je?!", vyjekl postarší spěchající muž, předvednuvší nechtěným skluzem v neznámé tekutině ukázkový telemark. Jó, po dnešní návštěvě jsem v hlavním městě zanechal nesmazatelnou stopu...
Ve starosvětským rychlíku do Brna přes Vysočinu máme půl hodiny zpoždění a ve Světlé mi ujíždí přípoj. Další jede za hodinu a půl. Jdu se projít uplakaným dnem proti proudu Sázavy. Když se vrátím, "můj" vlak už tam čeká. Vlezu dovnitř a vzbudím tak mladýho ...
celý článek »
Staniční hlášení jsou příliš komisní a strohá. A tak se pár chytrých hlav dalo dohromady...jenže na to nešli cestou dynamických přívlastků básníka Štepána Šafránka, ale rozvitých souvětí prozaika Bohumila Hrabala. Výsledek? Přísudek na samém konci a touha dozvědět se pointu takřka k nevydržení: "Prosíme cestující, aby do rychlíku do stanice Brno hlavní nádraží číslo devět set deset Bouzov, společnosti České dráhy, který stojí na nástupišti číslo dvě, koleji šesté, nenastupovali."
Vedle Berlineru a Valašského Expresu je to totiž rychlík, kterým jezdím nejčastěji. Na záchodcích to v něm vypadá nějak takhle. Jistě, do voňavého froté ručníku se sice neutřete, protože je jen 2D, ale navzdory mdlému uměleckému dojmu je to, co do pocitu komfortu, rozhodně ...
celý článek »
Dneska na mě poprvé vybaf policajskej odznak. A kde jinde než ve vlaku. Stalo se to nějak takhle: štráduju si to na přestupu v Zábřehu Valašským Expressem směrem k předem strategicky vybranýmu místu. Velkorysý stoleček, zásuvka, wifina a naproti stojan na kufry, takže spousta ...
celý článek »
Epidemiolog Rastislav Maďar mi zní trochu jako cimrmanovský "já jsem Čech Jan Němec". Včera nicméně pronesl větu: "Zatím není v ČR epidemiologická situace natolik závažná, aby se musel člověk bát cestovat vlakem." A tak jsem vyrazil do Středohoří.
...
celý článek »
Do vlaku nastoupí dva starší chlápci. Nejspíš byli na pívu. Vedou zábavný hovor. Neslušně nahlas. Proud slov utne zvonění telefonu. První to zvedne. Kyvadlo nálady se rázem zhoupne. Červený hadr. Volá žena. Brunátní. Bobtná. A pak konečně pukne a zakřičí do něj: Proč ještě nejsem doma? Copak jsou naše dráhy vládní letka? Dám ti Pepu, ať ti to vysvětlí on. Já to evidentně neumím.
Romantika s Jízdenkou na léto má i své stinné stránky: sedím v Protivíně na nádraží, čekám a čekám - rychlík č. 666 (Vajgar) má totiž pekelné zpozdění.
